S lékařkou MUDr. Dominikou Benešovou jsme hovořili na téma psychosomatika a léčba v lázních.

Vážená paní doktorko Benešová, mohla byste se krátce představit našim hostům?

Ve společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně působím od léta 2016. Před tím jsem se věnovala lékařské etice a psychosomatické medicíně, prošla jsem kurzem ČLK pod vedením předních českých psychosomatiků MUDr. Šavlíka a Hnízdila. Od roku 2005 se navíc zabývám sebezkušenostním výcvikem v praktické životní filosofii Principy života a poznatky z něj také uplatňuji v praxi.

V tomto rozhovoru se tedy zaměříme na psychosomatické potíže. Co přesně si můžeme pod tímto pojmem představit?

Z mého pohledu nejsou žádné zvláště určené psychosomatické potíže. Veškeré zdravotní potíže, nemoci či úrazy vnímám jako projev nerovnováhyv lidském organismu. Ta nerovnováha se týká jak těla, tak duše, které jsou spolu během života spojeny. (Jak všichni víme, když duše opustí tělo, člověk zemře.) Během života se tělo a duše navzájem ovlivňují a pokud vznikne nerovnováha v jednom prvku, ovlivní to zákonitě i ten druhý. Psychosomatika se proto zabývá hledáním souvislostí mezi zdravotním stavem člověka a jeho způsobem života (sem patří nejen to, co jíme a pijeme, jak pracujeme a odpočíváme, ale také jaké máme vztahy se svým okolím a jaký vztah máme sami k sobě, jak zacházíme s hranicemi a hodnotami). Příčinu zdravotních potíží nehledáme pouze v tělesné či hmotné rovině (např. dlouhodobá jednostranná zátěž těla či přítomnost jedovatých látek v životním prostředí), ale pomocí hloubkového rozhovoru se snažíme odhalit nerovnováhu ve vnitřním nehmotném světě člověka (např. nejasnost v hodnotách – je důležitější práce nebo rodina? – může vést k poruše plodnosti). Nalezení této nerovnováhy, její jasné pojmenování a následná cílená duševní práce na jejím odstranění (to znamená např. ujasnění priority, postavení hranice, ukončení nevýhodného závislého vztahu apod.) vede podle mých zkušeností posléze k obnovení rovnováhy v těle, které se tak navrací ke zdraví. Vždyť podle definice WHO je „zdraví stavem tělesné i duševní pohody“.

Má tedy lázeňská léčba z pohledu psychosomatiky vůbec význam?

Nepochybně. Lázeňská léčba tím, že vytrhne pacienta na nějakou dobu z jeho obvyklého prostředí, vede jej zákonitě ke změně a přizpůsobení se jiným podmínkám. Umožňuje mu také sebereflexi jeho dosavadního života. Člověk má v lázních odstup a daleko více času věnovat se sám sobě, neboť není omezován běžnými provozními starostmi každodenního života doma. Může zde zvažovat, přehodnocovat a měnit svůj způsob fungování ve všech výše zmíněných oblastech života. A psychosomatický lékař jej může efektivně vést procesem hledání a nalézání ztracené rovnováhy. V současnosti ovšem psychosomatické konzultace nejsou zařazeny mezi výkony, které se hradí z veřejného zdravotního pojištění čili pacienti si je platí z vlastních prostředků.

Co byste popřála našim hostům do zimních měsíců, které nás čekají?

Našim hostům přeji dostatek odhodlání a odvahy převzít odpovědnost za své zdraví a celý svůj život do vlastních rukou. Není žádným tajemstvím, že zdravotnictví se svými preventivními a léčebnými programy přispívá ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva v míře kolem 20%, dalších cca 30 % je ovlivněno životním prostředím a zbývajících zhruba 50% je v rukou člověka samotného. Čili pro své zdraví můžeme všichni udělat mnohem více, než si myslíme.